Pokud se někdo v diskuzi zajímal, kde podobné lanové stroje v České republice pracují, tak rýpadla E25 jsou na dole Československé Armády ležící mezi Mostem a Jirkovem (dva stoje) a na bývalém dole Jan Šverma ležícím vedle uhelné teplárny v Komořanech (4 stroje). Také je několik podobných strojů umístěno v kamenolomu v Mariánské skále v Ústí nad Labem Pokud by měl autor článku zájem dozvědět se o rýpadlech tohoto typu více, tak ať se mi ozve na email uvedený při registraci.
Jarda Matějka
Členem od: 05. 12. 2012
Příspěvků: 15
offline
10. marec 2013 01:21:07
no pukud vím tak by měl být jeden lanový bagr na elektriku v kamenolomu Plešovice
Jaromír
Jiří Třasák
Členem od: 09. 03. 2013
Příspěvků: 6
offline
11. marec 2013 13:10:04
V 10 vlákně je od pana Ondřeje Hájka dne 24. listopad 2011 16:29:07 vložena fotografie s pohledem na holý nadvozek rýpadla, kde jsou vidět ovládací páky stroje. Je u toho napsáno toto: Zde se mi pan Kolomý pokouší vysvětlit, jak se rypadlo ovládá. Systém je to úžasný, žádná hydraulika, žádný vzduch, čistá mechanika. Ale abych pravdu řekl, nad složitostí ovládání mi zůstal rozum stát.
Ovládání tohoto stroje je velmi jednoduché, zvládne ho každý po vysvětlení. Levá páka s lámací páčkou je výsun a zásun násady lopaty, Ta lámací páčka zapína vzduch do bubnu zabržďujícího lanko otevírající klapku lopaty. Pravá páka s lámací páčkou je zdvih násady s lopatou. Ta lámací páčka zapína vzduch do spojky, která spojí lanový buben s hnacím kolem od zdvihové převodovky. Na podlaze jsou tři pedály. Ty dva vlevo slouží pro otáčení vlevo a vpravo. Když se šlápne na oba dva najednou, tak to slouží k zabrzdění otočové převodovky a zastavení otáčení stroje. Ten třetí pedál vpravo zabrzdí zdvihovou brzdu, aby zvednutá lopata zůstala ve zvednuté pozici. Když se pomalu tento pedál pouští, tak násada s lopatou klesá k zemi. U modernizovaných strojů, se již nemusí držet zvednutá lopata, protože se po zvednutí a zastavení zvedání zabrzdí automaticky. Při sešlápnutí pedálu se naopak lopata pokládá k zemi.
Ondřej Hájek
Členem od: 04. 03. 2007
Příspěvků: 1651
offline
11. marec 2013 16:02:38
Dobrý den pane Třasáku,
děkuji Vám za přehledné objasnění ovládání. Když to takto napíšete podle fotky, tak se to dá velmi snadno pochopit. Ale i tak si myslím, že by to chtělo delší zácvik, než na dnešních hydraulických strojích. Jen ten vzduch mě tam zarazil, D500 je opravdu mechanické. Místo vzduchového ovládání má servospojky s pomocnými brzdovými kotouči. Je to jednoduché a spolehlivé, je však potřeba větší síly a čas od času štelovat, příp. měnit obložení brzdových pásů. Vzduchové ovládání mělo premiéru až na dalším rypadle D051.
Nicméně jak jsem konzultoval s panem Kolomým, ovládání to bylo obdobné. Zkonstruoval ho ing. Palík, duchovní otec škodováckých rýpadel. Nyní jeho jméno rehabilitoval pan Mikulík a připravil pro pana Kolomého spoustu informací, které pan Kolomý nyní doplňuje do plánované knihy o rýpadlech.
Co se lanových rýpadel týká, můžeme se potkat v lomu u nějakého z těchto stojů a něco spolu vymyslet. Určitě souhlasím a moc děkuji.
Jiří Třasák
Členem od: 09. 03. 2013
Příspěvků: 6
offline
11. marec 2013 17:57:07
Popis ovládání jsem psal podle ovládání rýpadel E25. Až nyní jsem si všiml, že u paty těch pák chybí ventily, které se lámací pákou ovládaly. Jinak je opravdu ovládání stejné. Ovládat tento stroj byste se za týden určitě naučil. Na stoji E25 jsem pracoval nepřetržitě 40 let. Také jsem pracoval na hydraulických strojích Sennebogen a DH.
Tibor M
Členem od: 30. 03. 2009
Příspěvků: 354
offline
12. marec 2013 06:19:38
Pan Třasák,
nájde sa ešte niekde v ČR aspoň odstavený E25 (prípadne E23) s Ward Leonardovym meničom a s pohonom jednosmernými motormi? Zaujíma to môjho kámoša zo skanzenu Solvayovy lomy, ale aj mňa. A nejaké foto z Vašej práce by sa nenašlo? Ďakujeme.
Ondřej Hájek
Členem od: 04. 03. 2007
Příspěvků: 1651
offline
12. marec 2013 14:43:44
Ano, ano. Taky bych se rád podíval na fotky. A ještě by mě zajímalo, k čemu slouží ty dvě popelnice na zábradlí?
Jiří Třasák
Členem od: 09. 03. 2013
Příspěvků: 6
offline
17. marec 2013 17:05:28
Ty dvě popelnice na zábradlí jsou na čistící vlnu. Jedna na čistou a druhá na špinavou. Je to tam proto, aby se to nemuselo nosit z velké dálky. Nikdy jsem na dole Jan Šverma, Ležáky a Československé Armády neviděl stroj E25 s měničem nebo Wardem. To bývá spíše na strojích E7.
Jiří Třasák
Členem od: 09. 03. 2013
Příspěvků: 6
offline
17. marec 2013 17:15:50
Ještě jeden obrázek, ale bohužel stejného stroje.
Josef Horák
Členem od: 01. 04. 2010
Příspěvků: 1712
offline
08. apríl 2013 18:39:44
Zdravím všechny příznivce lan....kdysi sem tohle našel ve šrotu...vůbec nevím co to je ani zda se jedná o rypadlo či o jeřáb...pokud by se náááhodou našel někdo,kdo by o to měl zájem,může si to u mě vyzvednout.....
https://www.facebook.com/bagrakHoracio?ref=hl
Josef Horák
Členem od: 01. 04. 2010
Příspěvků: 1712
offline
08. apríl 2013 18:40:45
...s pzdravem
https://www.facebook.com/bagrakHoracio?ref=hl
Tibor M
Členem od: 30. 03. 2009
Příspěvků: 354
offline
08. apríl 2013 21:57:39
Josefe, dajte to na Aukro, zberatelia sa o to pobijú!!!
Pár hezkých bagrů, i lanových: http://englishrussia.com/2013/05/...-of-the-highest-quality/#more-123034
Josef Horák
Členem od: 01. 04. 2010
Příspěvků: 1712
offline
27. máj 2013 18:11:35
Původně jsem pátral po něčem úplně jiném a náhodou jsem narazil na tohle.....
https://www.facebook.com/bagrakHoracio?ref=hl
Josef Horák
Členem od: 01. 04. 2010
Příspěvků: 1712
offline
27. máj 2013 18:14:41
...a taky na tohle....
https://www.facebook.com/bagrakHoracio?ref=hl
Miroslav Stuchlík
Členem od: 06. 01. 2008
Příspěvků: 353
offline
27. máj 2013 22:17:15
Jeřáby v Normandii
Pro milovníky starých časů: http://www.flickr.com/photos//6958303781/in/set-72157627514492915/lightbox/
Proklikat na obě strany
Tibor M
Členem od: 30. 03. 2009
Příspěvků: 354
offline
28. máj 2013 06:20:34
Horacio - odkiaľ je tá ČB fotografia?
Miroslav - dobrý odkaz!
Josef Horák
Členem od: 01. 04. 2010
Příspěvků: 1712
offline
28. máj 2013 16:22:06
Tibor,přiznám se,že nevím....hledal jsem googlem přes obrázky a tento mi nabídnul,tak jsem ho uložil a na stránku neklikal...podobně jako ten dnešní...
https://www.facebook.com/bagrakHoracio?ref=hl
Tibor M
Členem od: 30. 03. 2009
Příspěvků: 354
offline
29. máj 2013 18:53:11
Nepríjemné správy z Mladějova:
Dokáže niekto pomôcť, prosím?
Miroslav Stuchlík
Členem od: 06. 01. 2008
Příspěvků: 353
offline
29. máj 2013 20:36:13
pokud to nepůjde zavařit nebo zalepit, co zkusit technologii z dob dávno minulých: kolíčkování měděnými šrouby?
V D
Členem od: 08. 06. 2013
Příspěvků: 1
offline
08. jún 2013 18:18:46
Chtěl bych se zeptat uživatelů veteteránů ale i současných. Nemáte někdo fotografie těžby písku v pískovně Jindřiš - nedaleko Jindřichova Hradce (jižní Čechy). Na jedné z fotografií se údajně nacházel částečně zatopený lanový bagr.
Za případné foto mockrát děkuji
Luděk Hurych
Členem od: 30. 05. 2010
Příspěvků: 246
offline
09. jún 2013 12:59:00
S tím prasklým blokem mi to nepřipadá jako nějaká veliká tragédie -
je to na přístupném místě, materiálu kolem dost, není to někde na konci odlitku...a je spousta firem, které to umí opravit, stačí jenom zaslídit na Internetu. Už před lety se to dělalo
vyvrtáním a natlučením takových speciálních plochých klínků, které pospojovaly a utěsnily řadu děr navrtaných vedle sebe do praskliny.
Jak se ale tato metoda ale jmenuje, to už nevím.
A chlazení tady jistě nebude potřeba přetlakové, a i kdyby to trochu sáklo, tak to časem zaroste.
Blok takovýhohle blemtáku jistě nebude nijak enormně namáhaný.
Jar Backwater
Členem od: 11. 07. 2007
Příspěvků: 25
offline
20. jún 2013 12:49:55
Zdravím vidím,že se tu zabýváte i renovacemi bagrů.jeden jsme minulý měsíc po pár letech dodělali,Mechanika byla již rok hotova,viz video někde uprostřed lanových bagrů, takhle vypadal před renovací ,,svršků".
Jar Backwater
Členem od: 11. 07. 2007
Příspěvků: 25
offline
20. jún 2013 13:00:25
Po celkové renovaci
Ondřej Hájek
Členem od: 04. 03. 2007
Příspěvků: 1651
offline
20. jún 2013 14:42:00
To je taková krása! Bude k vidění někde na srazu?
bager man
Členem od: 24. 04. 2008
Příspěvků: 138
offline
22. jún 2013 09:10:18
Jane pekna praca. Kolko vam to trvalo dat do takehoto stavu? A kde ste ten bager vobec zohnali?Vätsina tychto masiniek uz davno skoncila vo vysokych peciach...Vsimol som si ze tam mate aj T111,aleboT128...?
Luděk Hurych
Členem od: 30. 05. 2010
Příspěvků: 246
offline
22. jún 2013 19:24:51
V letech 85 - 88 minulého století jsme měli dva kusy v ČSAD 102 v Říčanech.
Byly už starší, makaly ale dobře, bohužel vyžadovaly časté opravy.
Hlavně praskaly vzdušnice pneumatických spojek, a jejich třecí plochy se musely občas vyvařit a opravit přesoustružením.
U jednoho kusu často praskaly "dásně"...
Hluk nástavby byl docela ohlušující, spotřeba ( asi ) ve srovnání s dnešními stroji značná...
Jar Backwater
Členem od: 11. 07. 2007
Příspěvků: 25
offline
22. jún 2013 21:42:27
Zdravím Bagermana,o bagru jsem věděl dlouho a sledoval jsem jak různě cestoval po lidech.první kontak jsem s ním měl cca 12 let u Milovic,Mám jich objetých a vyfocených okolo 10ks,oprava asi 3 roky ale ne intenzivně,Mezi tím jsme udělali T111.Co se týče příspěvku pána od Říčan.Dělal jsem naD 032 12 roků., co popisujete je jen vizitka obsluhy...to nekomentuji.Spotřeba byla od 6 do 8 litrů za hodinu
bager man
Členem od: 24. 04. 2008
Příspěvků: 138
offline
23. jún 2013 15:52:01
Jane a nedavala sa tato nadstavba aj na 148-ku?
A ta 111 je uz hotova? Co si ju nedal na "kukuc"?
Jar Backwater
Členem od: 11. 07. 2007
Příspěvků: 25
offline
24. jún 2013 09:16:11
Zdravím B. jo dělali se na T148. Tam se vylepšily jízdní vlastnost. Ta 138 nemá mezinápravák a v blátě,nabo když se točilo na místě se ten dlouhý podvozek tlačil stále rovně.Fotka té 111 je tady takyu toho videa,když jsme D032 prvně roztočili .- je to tady na lanových bagrech ,na 10stránce.
Tak dlouho jsem jezdil kolem, až jsem to nevydržel a zastavil. Pískovna Kopčany u Holíče, mašina stojí u odkalovací nádrže a podle stavu promazání převodů občas pracuje
Ondřej Hájek
Členem od: 04. 03. 2007
Příspěvků: 1651
offline
29. august 2013 17:32:34
Aktualizoval jsem článek http://bagry.cz/clanky/vystavy/ex...ch_stroju_ve_svedskem_muzeu_munktell, protože jsem se tento týden díky Volvo Innovation Forum dostal do muzea znovu a spatřil jsem v něm lanové rypadýlko Åkerman 375 z roku 1960 o hmotnosti 11 t, které tam tenkrát nebylo. Je moc hezké, jako nové Muzeu ho poskytla firma Schakt & Transport patřící pod Skanska Sverige AB.
Muzeu ho poskytla firma Schakt & Transport patřící pod Skanska Sverige AB.
